Inzulin: superhrdina, který hraje zásadní roli při hubnutí i rozvoji chronických onemocnění

.

.

Minut čtení:
6

Inzulin: superhrdina, který hraje zásadní roli při hubnutí i rozvoji chronických onemocnění

Hormony jsou látky vyskytující se v našem organismu jen v nepatrných koncentracích, pro jeho fungování mají ale zásadní význam. Jedním z nejdůležitějších hormonů v těle je inzulin, jehož přítomnost je pro naše přežití zcela nezbytná. Problém může nastat v případě, kdy je hladina inzulinu příliš nízká, ale také i když je příliš vysoká. Co vše může v těle ovlivnit inzulin, který je někdy označován jako hlavní hubnoucí hormon? Dozvíte se v následujícím článku.

Role inzulinu v těle

O inzulinu slyšel ve svém životě snad téměř každý. Ne každý ale ví, co přesně má inzulin v těle za úkol. V prvé řadě je to hlavní koordinátor metabolismu sacharidů a syntézu stimulující hormon (anabolický hormon). Naše těla se bez něj neobejdou, negativně nás může ovlivnit jeho dlouhodobě nedostatečná, ale i nadměrná produkce. 

Nejdříve se zaměříme na to, co to vlastně inzulin je. Inzulin je hormon bílkovinné povahy, který je ve zdravém organismu produkován ve slinivce břišní. Inzulin je v těle vylučován v nepatrných koncentracích neustále, po příjmu potravy ale jeho hladiny přirozeně rostou. Typicky se tak jeho koncentrace zvyšují po jídle úměrně tomu, jak vysoká hladina glukózy v krvi (tzv. glykemie) je. 

Inzulin je tou látkou, která otevírá vstupní bránu glukóze do buněk. Inzulin tak snižuje hladinu cukru v krvi tím, že umožní glukóze dostat se do buněk tkání, kde ji tělo může zpracovat na energii, kterou spotřebuje, nebo využije na další fungování organismu [1, 2]

Inzulin: superhrdina, který hraje zásadní roli při hubnutí i rozvoji chronických onemocnění

Inzulin hraje ústřední roli v metabolismu savců, včetně lidí [3]. 

Inzulin působí na tělo působí velmi komplexně:

  • podporuje vychytávání glukózy játry a svalovou tkání z krve, čímž snižuje glykemii
  • způsobuje, že tělo upřednostňuje jako primární zdroj energie sacharidy, namísto tuků a bílkovin
  • podporuje tvorbu zásob: svalového glykogenu a tukové tkáně

Ruku v ruce s inzulinem pracuje také další hormon, glukagon. Glukagon naopak citlivě reaguje na velmi nízké hladiny krevního cukru. Zvyšuje hladinu cukru v krvi a působí tak v opozici k inzulinu. Společně chrání tělo před stavem příliš vysoké/nízké hladině krevního cukru (hyperglykemie/hypoglykemie) [1, 2].

Role inzulinu v regulaci hmotnosti 

Úvodní a zdlouhavé teoretické okénko z oblasti fyziologie je za námi. Proč by nás ale měla produkce inzulinu v našem těle vlastně zajímat v praxi? Kolísající hladina inzulinu totiž může mít negativní vliv na naše tělesné složení a zdraví.

Z výše uvedených informací vyplývá, že inzulin je ústředním hormonem, který nám pomáhá hospodařit s přijatou energií. Pomáhá tělu ji přijmout a zpracovat. Ovlivňuje nejen metabolismus cukrů, ale v konečném důsledku i metabolismus bílkovin a tuků. Pro správnou funkci zásadních metabolických procesů je ideální držet inzulin na nízké a zejména v konstantní hladině [ 2, 4, 5]

Inzulin: superhrdina, který hraje zásadní roli při hubnutí i rozvoji chronických onemocnění

Kolísající hladiny inzulinu negativně ovlivňují naše tělesné složení a zdraví [6]. 

V případě, kdy je hladina inzulinu vysoká, upřednostní tělo jako zdroj energie cukry. Proces spalování tuků je zastaven a z nadbytečného cukru se naopak tvoří tuk nový. S dlouhodobým nadbytkem tuku tedy roste podíl tukové tkáně. Nadbytek inzulinu také negativně ovlivňuje hladinu růstového hormonu a testosteronu. Tyto látky jsou klíčové pro tvorbu a udržení svalové tkáně. Její tvorba tak může být v důsledku vysokých hladin inzulinu omezena. 

Dlouhodobě vysoké hladiny nebo výrazné kolísání hladin inzulinu vede k silnější postavě a nižšímu obsahu svalové hmoty v těle. To je i důvod, proč diabetici druhého typu po nasazení inzulínové léčby najednou přibírají. Jejich tělo najednou zpracovává energii, kterou dříve kvůli relativnímu nedostatku inzulinu nebylo schopno zpracovat. Nízké a konstantní hladiny inzulinu vedou naopak ke štíhlejší postavě. Protože tělo při nízkých hladinách inzulinu zpracovává jako zdroj energie i tuky [2, 4, 5]. 

Problémy spojené s dysregulací hladin inzulinu

O inzulinu se hovoří převážně v souvislosti s diabetem. Při tomto onemocnění je produkce inzulinu v těle nedostatečná, nebo zcela chybí. Inzulin je pak nutné podávat injekčně, nebo podpořit jeho fungování dalšími léčivy.  Existuje ale také stav, kdy tělo produkuje inzulinu nadbytek, anebo relativní dostatek, a přesto na něj nedokáže reagovat. Tento stav můžeme označit jako inzulinová rezistence.  

Inzulinová rezistence 

Inzulinová rezistence je stav, kdy tkáně nejsou schopné adekvátně reagovat na inzulin. Děje se tak v důsledku častých a opakovaných výkyvů glykemie. Slinivka je tak nucena produkovat vyšší množství inzulinu ve snaze dosáhnout stejného výsledku jako u člověka, který na inzulin reaguje adekvátně. Tělo produkuje v první fázi inzulinu více než je běžné, následně ale může dojít k vyčerpání pankreatu a zastavení sekrece inzulinu. Inzulinová rezistence je tak prvním krokem v rozvoji prediabetu a následně diabetu 2. typu. Sama o sobě je ale také hrozbou [4].

Dr. Ben Bikmen uvádí, že když měl uvést spolehlivý recept na to, jak zemřít jako nemocný, obézní, neustále hladový a nakonec zemřít bolestivou smrtí, tak jako první krok by doporučil stát se inzulín rezistentní

Inzulinová rezistence se stává zásadním globálním zdravotním problémem dnešní doby. Je alarmující, jak stoupá její výskyt v populaci napříč světem. Čím v mladším věku se vyskytne, tím katastofálnější může mít zdravotní následky. Bohužel je možné se setkat s inzulinovou rezistencí i v dětské populaci

Samotná inzulinová rezistence je prozánětlivý stav. Jak už bylo zmíněno, má negativní vliv na tělesnou stavbu. Přibývá tukové tkáně na úkor svalové. Dochází k poruše regulace vnímání hladu a tělo není schopné vnímat sytost. Jsou narušeny fyziologické metabolické cesty, což může vést k dalším metabolickým poruchám, jako je prediabetes a diabetes. Zmíněné diagnózy jsou spojené s vyšším rizikem rozvoje dalších kardiovaskulárních, onkologických i neurologických onemocnění [4, 5]. 

Prediabetes, diabetes a další chronická onemocnění

Dá se říci, že prediabetes a diabetes 2. typu jsou onemocnění, na které tělo upozorňovalo již dlouho předem, a to v podobě inzulinové rezistence. Do ordinací lékařů se však mnozí dostávají pozdě. Ve chvíli, kdy se jim objeví první symptomy diabetu a prediabetu, a kdy je již nutné zasáhnout léčivy a pravidelnou aplikací inzulinu pomocí jehel. 

Inzulinová rezistence lze odhalit pozorováním a diagnostikou hladin inzulinu v čase. Rutinně k ní však v ordinacích lékařů nedochází. Sledovány jsou standardně hladiny glykemie, které nejsou při „pouhé“ inzulinové rezistenci příliš vypovídající. Proto je na nás, abychom se preventivně snažili inzulinové rezistenci předcházet a udrželi naše tkáně k inzulinu vnímavé = insulin senzitivní [4]. 

Jak si udržet zdravou hladinu inzulinu a zůstat insulin senzitivní?

Cestou, jak se nevydat inzulinové rezistenci vstříc není nic jiného, než se zaměřit na své stravování, pohybovou aktivitu, ale i psychické zdraví. Podle slov Dr. Bikmena uvádíme seznam doporučení, která mohou pomoci podpořit inzulinovou senzitivitu:

VÝŽIVA:

  • Zdravé stravování není zdaleka jen o počítání kalorií. Zásadní je zaměřit se, co svému tělu dáváme jako vhodné palivo. Hubnutí by tedy nemělo být pouze o kalorickém deficitu. 
  • Nekonzumovat vysoce zpracované potraviny. Mimo další zdraví nepříliš prospěšné látky obsahují nízký obsah bílkovin. Vzniká začarovaný kruh – nízký příjem bílkovin nás nezasytí, což vede k další konzumaci vysoce zpracovaných potravin a nadbytečnému příjmu energie.
  • Omezení příjmu vysocesacharidických potravin. V případě jejich konzumace je doporučeno kombinovat je se zdroji kvalitních bílkovin a tuků.
  • Nízkotučná dieta s vysokým obsahem sacharidů není vhodná cesta k inzulinové senzitivitě.
  • Pozn. K inzulinové rezistenci se lze prostřednictvím stravy dopracovat i při vynechání sladkého.
  • Omezte v jídelníčku potraviny s vysokým glykemickým indexem.
  • Omezte nadměrný a excesivní příjem alkoholu.
  • Nezapomínejte na zdroje vitaminu D, nebo vitamin D suplementujte.
  • Myslete na zdroje bílkovin, které v našich jídelníčcích často chybí.
  • Omezte příjem rafinovaných cukrů, které způsobují rychlé vyplavování inzulinu [5, 7].

FYZICKÁ AKTIVITA:

  • Omezte sedavý způsob života.
  • Věnujte aktivnímu pohybu alespoň 30 minut denně.
  • Zařazujte aerobní i silový trénink.
  • Fyzická aktivita bezprostředně snižuje hladinu glykemie a zvyšuje senzitivitu k inzulinu. Vyplavuje také endorfiny – hormony štěstí.
  • Snažte se udržet si svalovou tkáň. Svaly jsou metabolicky aktivní a jsou schopné rychle ochránit ostatní tkáně od vysokých hladin glukosy tím, že ji zpracují.
  • Vyšší množství svalové hmoty zvyšuje inzulinovou senzitivitu, naopak vysoké procento tukové tkáně zvyšuje inzulinovou rezistenci [5].

Dr. Bikmen zdůrazňuje, že kvalita potravy a hormonální reakce na ni hrají klíčovou roli ve snaze o dlouhodobé udržení zdraví. Místo toho, aby se zaměřoval výhradně na kalorický deficit, upozorňuje, že různé potraviny mohou mít různý vliv na hladinu inzulinu a další hormony, což může ovlivnit, jak tělo ukládá nebo spaluje tuk. Hormonální aktivitu výrazně ovlivňuje i stres a kvalita spánku. Proto by péče o psychické zdraví a hygienu spánku měla být nedílnou součástí péče o sebe [5]. 

Co si z toho odnést?

Inzulin zastává v našem těle nezastupitelnou roli. Bez jeho přítomnosti není tělo schopné fungovat a zpracovávat energii. Avšak časté a výrazné kolísání jeho hladin může zamávat s naším zdravím. Tyto výkyvy je možné ovlivnit vlastním úsilím a předcházet tak důsledkům inzulinové rezistence. Cestou, jak pomoci svému tělu zůstat inzulin senzitivní je konzumace vyvážené stravy bohaté na bílkoviny, aktivní životní styl a regulace stresu nebo jeho dopadů. A pamatujte si, že s nižšími hladinami inzulinu v těle zůstaneme pravděpodobně štíhlejší a zdravější.

V kontextu potravinových alergií je zajímavé poznamenat, že správná regulace inzulinu hraje zásadní roli při hubnutí i rozvoji chronických onemocnění, může mít vliv na imunitní systém a reakce těla na alergeny. Inzulinová senzitivita a zdravý metabolický stav mohou pomoci zmírnit zánětlivé procesy v těle, což může být prospěšné pro osoby trpící potravinovými alergiemi. Tento přístup zdůrazňuje důležitost celostního pohledu na zdraví, kde regulace inzulinu a dietní management hrají klíčovou roli.

Použité zdroje