–

Kdo umírá na koronavirus? 4 nejčastější příčiny úmrtí

David Brhel

10 října, 2020

Minut čtení:

Kdo umírá na koronavirus? 4 nejčastější příčiny úmrtí

Lidé, které trápí cukrovka nebo vysoký tlak, by se během současné pandemie měli mít na pozoru ještě víc než ostatní. Jak upozorňují odborníci, právě civilizační jsou v případě onemocnění virem COVID-19 jedním z nejrizikovějších faktorů. Pouze v Česku přitom diabetem 2. typu trpí téměř milion lidí.

Jak upozorňují experti i odborné studie, rizikovým faktorem není v případě onemocnění koronavirem pouze věk. Podle údajů Centra pro kontrolu a prevenci [1] nemocí viru COVID-19 častěji podléhají lidé, kteří trpí některou z nejčastějších civilizačních chorob: vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo plicním či onkologickým onemocněním.

Kdo umírá na koronavirus? 4 nejčastější příčiny úmrtí

Viru COVID-19 častěji podléhají lidé, kteří trpí některou z civilizačních chorob.

Projděte si obsah článku

Nejčastější příčiny úmrti v souvislosti s koronavirem

Stavu, kdy pacient onemocní více chorobami zároveň, odborníci říkají komorbidita. Může jít tedy o situaci, kdy pacient trpí například koronavirem i cukrovkou zároveň. Pojďme se ale nyní podívat na jednotlivé rizikové případy podrobněji.

1. Koronavirus a hypertenze

Podle výsledků studie [2], kterou publikoval International Journal of Infectious Diseases, představuje právě vysoký tlak jeden z významných rizikových faktorů, který může být pro pacienty s koronavirem potenciálně smrtelný. Vysoký krevní tlak je přitom možné snížit, a to i přirozenou cestou a bez léků. Jako účinný recept proti hypertenzi slouží pravidelný pohyb, například ve formě procházek, snížení množství soli v jídle a celkový důraz na zdravou a vyváženou stravu.

Kromě klasických léků dnes řada odborníků v boji s vysokým tlakem sází na takzvanou nízkosacharidovou (lowcarb) dietu, tedy moderní způsob stravování, během nějž pacient postupně omezuje příjem sacharidů. Opírají se přitom o stovky provedených klinických studií, které prokázaly, že omezení sacharidů umožňuje tělu získat ztracenou nebo sníženou schopnost správně regulovat množství hormonů v krvi, zejména pak inzulínu. Jinými slovy: díky nízkosacharidové stravě se tělo učí reagovat na inzulín správně, citlivost těla na inzulín v krvi se tedy zvyšuje na zdravou úroveň.

Jak vypadá nízkosacharidová dieta?

Nízkosacharidová strava je založena především na tucích a částečně bílkovinách. Od klasického jídelníčku se tedy, jak už název napovídá, liší především množstvím sacharidů – zatímco v běžné západoevropské stravě tvoří sacharidy 40 až 70% podíl, v nízkosacharidovém způsobu stravování tvoří sacharidy pouze 5 až 10 % (30 až 150 g sacharidů) celkového denního kalorického příjmu. Chybějící kalorie v jídelníčku nahradí většinou zdravé tuky (olivový olej, máslo, ghee, sádlo, avokádo, olivy, kokos a kokosový olej, tučné ryby, omezeně ořechy, tučné vepřové a mléčné výrobky) a částečně bílkoviny.

A jak nízkosacharidová dieta vypadá konkrétně? Na talíř si sice nandáte přibližně stejné množství masa, na jaké jste zvyklí z běžné stravy, klasické přílohy jako těstoviny, knedlíky, rýži nebo brambory v jakékoliv podobě nahradíte zeleninou.

Jde o zdánlivě nenápadnou úpravu jídelníčku, jak ale fandové tohoto typu stravování upozorňují, má mnohem víc pozitivních účinků, než se na první pohled zdá – mimo jiné totiž také otevírá dveře novým, dosud nepoznaným chutím.

Jak takový nízkosacharidový jídelníček vypadá?

V lowcarb jídelníčku se během celého týdne mohou objevovat tato jídla.

Pondělí

- Snídaně – Pórková polévka, vejce na tvrdo (3).

- Oběd – Hovězí karbanátky s restovanou zeleninou a domácí majonézou (3).

- Večeře – Zapečené batáty s uzeným masem a domácí majonézou (3).

Úterý

- Snídaně – Lívance z krémového sýru cca (3, 7,8).

- Oběd – Panenka v krémových žampionech (8).

- Večeře – květakový mozeček, celerové hranolky (3,9).

Středa

- Snídaně – Polévka s vepřovými žebírky a zelenými fazolkami.

- Oběd – Dušené hovězí maso se slaninou a kaší z kořenové zeleniny (9).

- Večeře – Ratatouille s treskou, kešu a vejcem (3,4).

Čtvrtek

- Snídaně – Tuňákový salát s vejcem, zeleninou a domácí majonézou (3,4).

- Oběd – Trhané hovězí maso se zeleninou (6), kuřecí vývar (9).

- Večeře – Cuketové špagety s restovanými žampiony na kokos mléku (8).

Pátek

- Snídaně – Polévka z pečených rajčat s balsamico cibulkou.

- Oběd – Kuřecí medailonky s restovanou zeleninou.

- Večeře – Lilkovo-cuketové lasagne z bio hov. masa.

Sobota

- Snídaně – Vaječná frittáta s rajčaty a bazalkou (3).

- Oběd – Vepřová panenka plněná špenátem s květákovou kaší (8).

- Večeře – Pečené kuřecí supreme se sýrovou omáčkou a dušenou brokolicí (3).

Neděle

- Snídaně – Šunkovo – sýrové rolky s tvarohovou pomazánkou a racio chlebíček (3).

- Oběd – Jarní zeleninový salát s pečenými batáty (3).

- Večeře – Cuketové špagety s vepřovými nudličkami po indicku (9), hovězí vývar (9).

Podívejte se na lowcarb menu připravené na aktuální týden.

Přechod na lowcarb neuspěchejte

Buďte opatrní a přechod na lowcarb stravu pro jistotu konzultujte se svým lékařem – obzvlášť v případě, že užíváte léky na snížení tlaku. V kombinaci s léky totiž může nízkosacharidová strava vést k opačnému extrému, tedy k tlaku příliš nízkému.

Právě z toho samého důvodu se po zahájení lowcarb diety obvykle doporučuje do jídelníčku zařadit větší množství tekutin a soli (ideálně ve formě přírodního vývaru). Sůl v jídelníčku totiž tlak přirozeně zvyšuje. I tady ale platí jedno „ale“: pokud se stravujete lowcarb, zároveň užíváte léky na snížení tlaku, a váš tlak přesto neklesá, sůl v jídelníčku naopak omezte.

Více se o nízkosacharidové dietě dočtete v odkazech na konci článku. [3], [4], [5]

2. Koronavirus a cukrovka

Civilizační choroba s názvem Diabetes jako takový nijak nezvyšuje samotné riziko nákazy koronavirem. Jakmile se ale pacient s cukrovkou nakazí virem COVID-19, hrozí, že se jeho organismus s virem bude vypořádávat mnohem obtížněji než organismus zdravého člověka. Podle dat Diabetické asociace ČR přitom cukrovkou pouze v Česku trpí téměř milion lidí.

Jak upozorňuje Worldometer [6], právě diabetes je hned po vysokém tlaku druhým nejrizikovějším faktorem u pacientů s koronavirem. Koronavirus si totiž přednostně vybírá oběti mezi lidmi, kteří trpí zvýšenou inzulinovou rezistencí, podobně jako u jedinců s vysokým tlakem. Důvod? Jak upozorňuje Jan Vyjídák, nezávislý poradce v oblasti medicíny a výživy, pravděpodobně existuje nepřímá úměra mezi inzulinovou rezistencí a celkovou imunitou – tedy čím vyšší inzulinová rezistence, tím nižší schopnost organismu bránit se viru COVID-19.

Cukrovka je jednou z nejčastějších civilizačních chorob, správná strava může projevy onemocnění zmírnit.

Pomůže změna stravovacích návyků

Inzulinovou rezistenci je přitom možné snížit pouhou změnou stravovacích návyků. Odborníci v tomto případě doporučují lowcarb dietu, tedy stravu se sníženým obsahem sacharidů a zároveň bohatou na zdravé tuky.

Tomu, jak nízkosacharidová strava prospívá pacientům s cukrovkou, se nyní věnuje i studie pod vedením MUDr Hany Krejčí z VFN v Praze. Jejím hlavním cílem je ověřit, zda je možné diabetes 2. typu vyléčit pouze úpravou jídelníčku a omezením cukrů. Chcete se zúčastnit? Podívejte se, jak na to.

3. Koronavirus a plicní onemocnění

Koronavirové onemocnění COVID-19 nejčastěji napadá dýchací systém. Pacienti, kteří trpí respiračními onemocnění, ho proto snášejí výrazně hůř než jiní. Ohrožení jsou ale i silní kuřáci, což je mimochodem i důvod, proč koronaviru častěji podléhají muži než ženy. Právě mezi muži je totiž vyšší procento kuřáků než mezi ženami. Mimochodem, cigarety zřejmě stojí i za vysokým počtem obětí koronaviru v Číně, kde je procento kuřáků v porovnání se zbytkem světa vyšší. Upozorňuje na to například studie [7], kterou publikoval britský odborný server bioRxiv.

Na konkrétní vztah mezi koronavirem a cigaretami už nyní poukazují i lékařské studie. Podle nich kouření zvyšuje výskyt angiotenzin konvertujícího enzymu typu 2 (ACE2), a v případě onemocnění koronavirem tak u pacienta zvyšuje šance pro rozvinutí závažných infekcí.

Právě kouření také většinou stojí u zrodu chronické obstrukční plicní nemoci, tedy chronického zánětlivého onemocnění, které postihuje zejména průdušky a plicní tkáň. Zánět vzniká v reakci na vdechování tabákového kouře a časem vede k trvalému zúžení průsvitu průdušek a nevratnému zániku plicní tkáně a komplikacím, jako je rozedma plic.

Mimochodem, podle lékařských údajů v Česku chronickou obstrukční plicní nemocí trpí 8 % Čechů – přestože o tom polovina z nich vůbec neví.

Silné kuřáky ohrožuje koronavirus víc než pacienty, kteří nikdy nekouřili.

4. Koronavirus a rakovina

Onkologická onemocnění v dnešní době trápí víc než půl milionu Čechů. A v případě nákazy koronavirem představují významné riziko – především proto, že celkově oslabují tělesnou imunitu.

Cílem pacienta s rakovinou by proto mělo být dodržovat doporučení svého lékaře a nezatěžovat tělo možnými imunitními reakcemi na nejrůznější potravinové alergie a intolerance. Ty se přitom mohou projevovat nenápadně – například kolísáním energie, únavou hned po ránu nebo kožními či zažívacími problémy.

Jak s potravinovými alergiemi bojovat? Nejúčinnějším řešením je potenciálně problematické potraviny z jídelníčku zcela vyřadit a nahradit je zdravějšími variantami, jak doporučují například zastánci paleo diety.

Řada zdokumentovaných případů navíc dokládá, že úprava jídelníčku může mít pozitivní vliv také v boji s autoimunitními chorobami (jako je revmatoidní artritida, lupus nebo roztroušená skleróza) nebo zánětlivými střevními onemocněními. Myslete ale na to, že všechny výrazné změny jídelníčku a životního stylu byste měli vždy konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.

Paleo dieta pomáhá v boji s potravinovými alergiemi.

Civilizační choroby a koronavirus. Jak na správnou prevenci?

Chcete v době celosvětové pandemie COVID-19 o své zdraví pečovat co nejlépe? Dodržujte doporučení odborníků v souvislosti s koronavirem: dbejte na hygienu, používejte ochranné prostředky pro zakrývání nosu a úst, a vyrážíte-li mimo domov, udržujte si od ostatních dostatečný odstup.

Nezapomínejte ale ani na prevenci civilizačních chorob, jako je diabetes 2. typu, hypertenze, obezita nebo stres. Právě ty patří v souvislosti s koronavirem mezi vážné rizikové faktory a v případě nákazy virem COVID-19 výrazně zvyšují hrozbu úmrtí. Dbejte proto na to, aby vaše tělo bylo v co nejlepší kondici. A to obzvlášť tehdy, pokud už některou civilizační chorobou trpíte. Dopřejte si dostatečné množství spánku, nestresujte se, choďte na procházky a nasaďte v boji proti koronaviru i civilizačních chorobám zdravou stravu.

Zdravý životní styl potřebnou lékařskou péči nenahradí, může ji ale minimálně usnadnit – například díky posílené imunitě, kterou vám zdravá strava a pravidelný pohyb pomohou budovat. Pokud se necítíte nejlépe a dlouhodobě trpíte některou chorobou, konzultujte váš stav s ošetřujícím lékařem. Zdravá strava není náhradou lékařské péče.