„Jsme výsledkem svých každodenních návyků,“ říká Jana Zahradníková

Chcete začít žít lépe? Nejste sami. Nastoupit na cestu zdravých návyků se snaží celá řada lidí – a velká část z nich znovu a znovu selhává. Proč? Přečtěte si náš velký rozhovor a zjistěte, jak konečně uspět.

Jana Zahradníková, DiS. je preventistka, nutriční terapeutka a průvodkyně zdravých návyků, která vnímá člověka jako celek a tento celostní přístup promítá do praxe se svými klienty. Vliv správných návyků na lidské zdraví Janu doslova fascinuje – ať už se jedná o spánek, mindset, výživu, pohyb či jiné návyky.

Začínala jako nutriční terapeutka, ale během intenzivní praxe si začala znovu a znovu potvrzovat, že když dojde na lidské zdraví, je strava jen jednou z mnoha součástí celé skládačky. Proto ze své nutriční poradny postupně začala vytvářet komplexnější poradenství. V rozhovoru jsme se jí zeptali nejen na to, jak začít budovat zdravé návyky, ale i jak si je osvojit a udržet.

Jste nutriční terapeutka, ve své praxi se však nezaměřujete pouze na kalorie nebo správný poměr makroživin. Na co jiného je podle Vás potřeba dbát, abychom se udržovali dlouhodobě v dobré kondici a zdraví mimo stravu?

Ve své praxi se s klienty zaměřuji na celý koncept jejich životního stylu. Od správné spánkové hygieny, míry stresu přes pohyb až po mentální zdraví či netoxické prostředí doma. U každého je v danou chvíli potřeba otevřít jiný „šuplík“, ale učím lidi, že všechno se vším souvisí. A spočítaným jídelníčkem to prostě nekončí. V našem Centru návyků máme proto širokou škálu možností, jak své návyky zlepšit, a tam, kde končí mé limity, začíná kompetence mých úžasných kolegů, kam klienty vždy mohu poslat.

Do jaké míry to, jak vypadáme a jak se cítíme, ovlivňuje jídlo, a do jaké míry náš celkový životní styl?

Často říkám, že zdraví je jako puzzle. Každý díl puzzle je důležitý a tvoří celistvý obraz. Uvedu to na příkladu: pokud budeme spát 5 hodin denně, ani ten nejvyváženější jídelníček nám nemůže vykompenzovat tuto spánkovou deprivaci. Postupně se podepíše na trávicích procesech, hormonální funkci, imunitních mechanismech i na mentální stabilitě. Pokud budeme běhat maratony, ale jíst smažák s hranolky, dlouhodobě opět nemůžeme být ve zdravotním optimu. Takže strava je stejně důležitá jako ostatní aspekty, alespoň z dlouhodobého hlediska.

V rámci svého projektu Centrum návyků často říkáte, že lidé mohou být štíhlí a spokojení – jen stačí vědět jak. Platí to opravdu pro každého?

Jsou geneticky predisponovaní jedinci, kteří mají cestu opravdu ztíženou, nebo jedinci, kteří několik let poctivě (i třeba nevědomě) pracovali na rozvinutí mnoha chronických onemocnění. Jejich cesta ke zdraví a štíhlé postavě pak bude delší.

Právě to je také na praxi zajímavé – totiž uchopit s klientem reálný cíl. Endomorfnější ženy i muži mají limity štíhlosti jinde než ektomorfnější. Také bych moc ráda připomněla, že v mnoha případech je slovo „štíhlost“ až sekundární cíl. Já osobně vnímám za nejdůležitější parametr zdraví.

Co je podle vás klíčem ke zdraví a štíhlé postavě? Existuje nějaký „zaručený recept“, který funguje každému?

Zaručený recept, který funguje každému, neexistuje. Avšak návyky, které budou každému pomáhat ke zdraví, existují. Obecně jde o dostatečný spánek, pestrou kvalitní stravu, přirozený pohyb a duševní hygienu.

Jaký je váš názor na stále populárnější lowcarb dietu?

To záleží na tom, co si pod slovem lowcarb každý z nás představí. Lowcarb stravování je výživový styl, kdy jíte do 150 g sacharidů denně a oproti klasickému výživovému doporučení je ve stravě více tuků.

Moudře nastavený nízkosacharidový režim může být velkou podporou mnoha lidem a sama jej v praxi využívám. Špatně a fanaticky uchopený lowcarb může mnoha lidem pěkně zamotat vztah k jídlu i cestu za zdravím.

Pro představu přidávám příklad nízkosacharidového jídelníčku:

• snídaně: vaječná omeleta, zeleninový salátek, kus kváskového chleba
• oběd: losos s grilovanou zeleninou (cuketa, fazolka, paprika)
• svačina: ovocná miska (jablko, meloun, borůvky)
• večeře: tortilla s fetou, rajčaty, rukolou a olivami

Poznali byste, že to je lowcarb?

TIP: Podívejte se na LowCarb jídelníček na TENTO TÝDEN.

Jak se vůbec díváte na počítání kalorií a nejrůznější „kalorické kalkulačky“ jako nástroj pro hubnutí?

Krásná otázka, děkuji za ni. Opět je velmi důležité negeneralizovat tyto volby „musíš počítat kalorie, abys zhubnul“ / „nepočítej nic a prostě jez do sytosti a hýbej se“, protože každý z nás opět na základě své zkušenosti, úsudku a osobnosti potřebuje jiný způsob spolupráce pro své výsledky.

Mám klienty, kterým ze začátku pomáhá mít „mustr“, je to jejich jistota do startu. Takže jim navrhnu na míru v rámci jejich chuťových preferencí, cílů i diagnóz či omezení personalizovaný plán. Oni vědí, co si mohou dát, vědí, za co to mohou zaměnit, a postupně se naučí vnímat stravu intuitivně a od plánu opouštíme. Někdo naopak po pár konzultacích vnímá své potřeby a možnosti ve stravě natolik dobře, že žádný plán nepotřebuje.

Kalkulačky a počítání kalorií beru jako možnost, ale nikoliv povinnost pro každého.

Sama jsem pro nutriční terapeuty vyvinula DietSystem App, webové rozhraní pro skladbu jídelníčků pro své klienty, kteří potřebují přehledný plán.

Svou praxi nutriční terapeutky jste založila na síle návyků. Čím by měl začít ten, kdo si zdravé návyky teprve začíná budovat?

Stačí se rozhodnout. Od srdce tvrdím, že pokud chce někdo budovat dlouhodobé návyky, které mu budou přinášet dlouhodobé výsledky, pak je potřeba nic neuspěchat, rozhodnutí stačí. Mnoho lidí si naplánuje to-do list nových výzev, které do svého režimu zařadí – a po týdnu končí. Začněte tedy postupně a tím, co teď nejvíc potřebujete.

Pojďme tedy začít už dnes. Sedněte si pohodlně, narovnejte se a nadechněte se, vydechněte a krátce se zamyslete nad třemi otázkami:

1. Co potřebuji už dnes změnit, abych se cítila ve svém těle lépe?2. Co vím, že bych měla omezit, a co bych naopak měla přidat?3. A jak to udělám, aby to pro mě bylo dlouhodobě udržitelné?

Existuje konkrétní návyk, který bychom si měli osvojit skutečně všichni, bez ohledu na to, jaké máme cíle?

Ano je to návyk mít návyk. 😀 Abych však odpověděla, odběhnu od stravy a zmíním autentičnost a vnímání intuice. Je to fascinující, ale spousta lidí, kteří bojují s postavou a zdravím, jsou ti, kteří nežijí ve svém autentickém „já“. Kývou ano, když chtějí ne.

Dělají práci, která je nenaplňuje, plní očekávání lidí, kteří jim nikdy tu pochvalu stejně nedají, nebo jim dobře nezaplatí, a neudělají si na sebe dostatek času, protože žijí v iluzi, že nemohou. Když se ale intuitivně zastaví, moc dobře vědí, co potřebují a že to potřebují. Vědí, že žijí v nekonečném stresu, odbývání se v jídle, a to jim dobře nikdy neudělá.

Intuitivně poznáte, že vám někdo nesedne, intuitivně víte, že ta tatranka nepatří do vašeho jídelníčku každý druhý den. Intuitivně prostě víte, jestli žijete v souladu se svým vnitřním nastavením, nebo ne.

Co byste poradila tomu, kdo v budování zdravým návyků znovu a znovu selhává? Existuje pro podobné případy nějaká univerzální rada?

Selhávání je často důsledkem toho, co jsem psala výše – netrpělivosti a chtíče všechno ihned, příliš velkých a zbytečných nároků. Odpovězte si, proč a pro koho to děláte. Můj skromný názor je, že ten, kdo selhává, se prostě jen nedostatečně pevně rozhodnul a nemá dostatečně uchopenou odpověď na otázku „proč to dělám“.

„Jak se budete cítit a vypadat za měsíc, když vyměníte jeden jediný zlozvyk za zdravý návyk?“